Péče o drápky a zobák

K tomuto článku mě přivedly stále se opakující dotazy a diskuse na téma ostré drápky, přerůstání drápků a zobáku.
Předem chci zdůraznit: pokud se domníváte, že Váš papoušek má přerostlé drápky nebo zobák, z 99% nemáte pravdu, je to jen Váš pocit. Ve skutečnosti je i v rámci jednoho druhu tak obrovská variabilita v tvarech i velikostech zobáků i drápků, že někdy může dojít k dojmu, že je to nenormální stav.

Zkuste si odpovědět na otázky:
Brání našemu papouškovi velikost drápků v přirozeném sezení nebo pohybu? Brání mu tvar a velikost zobáku v normálním přijímání potravy?
Pokud zní odpověď "Ano", je na místě navštívit veterináře, protože příčinou nepřirozeného růstu nebo deformací mohou být některé choroby (např. cirkoviróza - PBFD, některá plísňová a parazitická onemocnění). Pokud zní odpověď "Ne", je všechno v pořádku a není důvod k jakémukoli zákroku. Pokud máte přesto pochybnosti, požádejte o konzultaci zkušeného chovatele nebo veterinárního lékaře specializovaného na exotické ptactvo.
U zdravého papouška může v některých případech dojít k přerůstání zobáku nebo drápků jen a jen vinou majitele, protože nedodržel některou z následujících zásad:
    * Poskytněte papouškovi dostatečně velkou klec, ve které bude mít dost místa k pohybu.
    * Do klece nepatří hladká soustružená nebo dokonce plastová bidla. Nejlepší bidla jsou z keřů nebo stromů s hrubou tvrdší kůrou (ideální vlastnosti pro toto použití má černý bez, používá ho spousta chovatelů, roste ho všude dost a majitel lesa Vám za jeho prořezání bude jenom vděčný).
    * Používejte bidla dostatečného průměru, raději větší než menší. Bidlo by mělo být alespoň tak velké, aby ho papoušek prsty neobemknul více jak ze dvou třetin. Jen tak se budou moci jeho drápky o bidlo obrušovat.
    * Měňte bidla dostatečně často. Oloupané bidlo vyleštěné dlouhodobým používáním už neplní svoji funkci obrušování drápků a zobáku, navíc se na něm papouškovi hůř sedí.
    * Poskytněte papouškovi vhodné větve ke šplhání i mimo jeho klec. Vynikající k tomuto účelu je takzvaný "ptačí strom", který poskytne papouškovi plno možností k pohybu i zábavě.
    * Mnozí papoušci vezmou zavděk tvrdým minerálním kamenem. Jeho přínos není ani tak v přísunu minerálů, jako spíš v možnosti obrušování zobáku.
    * Některé druhy papoušků, jako jsou například arové, vyžadují pro dobrý stav zobáku podávání specifických složek potravy - louskání tvrdých ořechů.

Někteří majitelé krotkých domácích mazlíčků si stěžují na jejich ostré drápky, kterými bolestivě škrábou. Často jde o mláďata do jednoho roku věku, která ještě nemají tak dokonale vyvinutou rovnováhu při sezení a pohybu a proto se pro pocit jistoty drží daleko větší silou než starší jedinci, kteří už svoje tělo daleko lépe ovládají. Tato příčina s věkem papouška zmizí. U našich papoušků pozoruji značné rozdíly ve velikosti i tvaru drápků - například samec amazoňana kubánského má drápky spíš menší, zato ostré jak jehly, samice téhož druhu má drápky delší se zakulacenými konci. Přitom žijí v jedné voliéře, pohybují se po stejných bidlech. Podobné rozdíly jsou i u jiných jedinců v našem chovu, domnívám se, že mohou být způsobeny jednak genetickými vlivy, jednak zvyklostmi každého jedince (způsob pohybu po bidlech, preference určitého místa k odpočinku, způsob vlastní péče o drápky). Osobně problém ostrých drápků neřeším, při počtu našich opeřenců a jejich přítulnosti k lidským členům domácnosti nemáme o nějaký ten škrábanec nouzi a dá se říci, že jsme si zvykli a tento problém nám nijak nevadí. Pokud by pro někoho byl problém občasného škrábnutí natolik důležitý, že by vyžadoval zákrok na papouškovi, doporučil bych nejprve ověřit výše popsaná opatření s bidly a teprve jako poslední možnost opatrné použití manikůrového pilníku k opravdu jemnému zapilování ostrých konců drápků.

Jakékoli hrubší zásahy do struktury drápků mohou vést k tomu, že růst drápku bude nutné korigovat až do konce papouškova života!!!

Je nutné DŮRAZNĚ varovat před jakýmikoli neodbornými experimenty s úpravou zobáku. Růstová tkáň je mimořádně citlivá a choulostivá, její poškození může mít velmi závažné důsledky!!!

V chovu papoušků (i jiných zvířat) platí především zásada, že příroda ví nejlépe, proč živého tvora něčím vybavila. Pokud něco bez problémů funguje, nemá se do toho zasahovat, výsledek se tím může jenom zhoršit.
Člověk by se měl tomu kousku přírody doma přizpůsobit, ne se snažit ohýbat přírodu podle svých představ.

Převzato z https://www.amazonia.cz/informace.php?eid=25